Premiéra: 2026
Anotace
Lehce komická zpověď akrobatky o byroakrobacii. Jak vypadá proces tvorby cirkusové inscenace a co za absurdity se skrývá v zákulisí? Jak sedět na několika židlích najednou? Dalo by se snad sedět jen na jedné? Ne/závislá cirkusová umělkyně se vyrovnává s podmínkami pro tvorbu v České republice. Mohla bych si najít „pořádnou práci“, ale já zavěšuju velkou dřevěnou desku.. Humorný pohled do kuchyně DIY cirkusu Elišky Brtnické, která se snaží najít udržitelnost.
Tvůrčí tým
Tvorba, performer: Eliška Brtnická
Sound design: Stanislav Abrahám
Light design: Katarína Morávek Ďuricová
Supervize: Lucia Kašiarová
Konzultanti: Stéphanie N´Duhirahe
Produkce: Eva Roškaňuková
Podpořili: Cirqueon, KD Mlejn, hl.m. Praha, Divadlo Yarmat
Technické požadavky
Jeden závěsný bod, více bude specifikováno
Formy uvedení
Projekt je určen pro divadlo, lze hrát i v šapitu.
Blackbox.
Site-specific.
Informace o souboru
Vystudovala Nonverbální divadlo na Pražské HAMU, kde absolvovala také doktorské studium. V roce 2010 založila spolek Cirkus Mlejn, v rámci kterého tvoří své projekty, na kterých spolupracuje s různými umělci. Je držitelkou hlavní ceny České Taneční Platformy 2023 za projekt THIN SKIN a nominace na cenu Thálie 2022 za inscenaci Hang Out.
Trapezistka Eliška Brtnická se dlouhodobě zabývá uměleckým výzkumem na poli současného cirkusu. Hledá umělecký jazyk, který využívá artistickou techniku a přitom se vyhýbá wow efektu. Klade si především otázky, co je to visutá hrazda, kterou v rámci svého výzkumu dekonstruuje s cílem najít nový výrazový materiál. Ve zvukové složce často využívá formát audio dokumentu. Její dílo je výrazné po stránce vizuální, ráda pracuje v kontextu site-specific a galerií. Spolupracuje například s centrem současného umění DOX, s (A)void galerií či s galerií Benedikta Rejta v Lounech.
